Návštěva profesora křiklana, jedna z úvodních scén, uvedla film celkem slušně a ač byl začátek filmu trochu uspěchaný, byl jasný a srozumitelný i pro diváky nečtenáře. Do poloviny celovečeního představení se nejasnosti a nelogické scény moc neobjevovaly. Trochu mě vyvedla z míry část, kdy jeli naši hrdinové do bradavic. Tuto část "ošidili" poměrně hodně. Úvodní pozvání studentů do křiklanova klubu bylo vynecháno zcela. Scéna kdy Harry špehoval Malfoye byla první náznak nepovedenosti filmu. Nejen, že se to neodehrávalo v kupé, ještě navíc to bylo zkrácené tak, že divák, který nezná knižní předlohu, nemohl zpočátku tušit co se děje.
Nejhorší však přišlo o něco později, když Harry a jeho přátelé jeli na vánoční prázdniny do doupěte. Nejen, že se z filmu stávala neohrabaná lovestory, ale napadení Doupěte smrtijedy a jeho následné vypálení bylo vrcholem drzosti. Celý film se zkracoval a "šrotoval" do 2 hodin a 30 min (cca) a přitom si tam přidají vlastní děj? Po této scéně šel film "ke dnu". Naprosto nepřijatelný herecký výkon Jessie Cave (Levandule Brownová) korunoval romanticko-puberťáckou část filmu. Spíše než zamilovaně totiž vypadala, jako by hrála pětileté dítě, které se domáhá své oblíbené hračky.
Když v knize Malfoy plnil svůj úkol, musel spravit rozplývavou skříň, aby se skrz ní mohli dostat do školy smrtijedi. V knize bylo jasně popisováno a poukazováno na to jak se mu oprava nedaří. Ve filmu však Malfoy provádí pro diváka velmi podivné pokusy s jablkem a ptáčkem a pak prostě brečí. Nebýt zběžného a chabého vysvětlení fungování rozplývaných skříní, které nám poskytl pan Weasley, nevěděli bychom proč se vůbec Malfoy stará o starou skříň.
Šestá kniha je postavena poměrně z velké části na historii Toma R. Raddlea. Ve filmu se dočkáme pouze dvou vzpomínek. První vzpomínka je Brumbálova návštěva v sirotčinci, kdy se Tom dozvídá, že je čaroděj a že je zván do školy čar a kouzel v Bradavicích. Druhá vzpomínka nás zanese do časů, kdy Tom již Bradavice studoval a kdy se zajímá o Viteály.
Ve filmu jsme naprosto ochuzeni o Tomovy předky. O pana Gaunta a jeho dospělé děti (dceru - Tomovu matku a syna). Přitom tato historie poukazovala na to, proč si Voldemort jako druhý a třetí viteál vybral "nějaký" prsten a "nějaký" medailon. Vůbec se ve filmu nedozvíme, že Medailon patřil samotnému Salazaru Zmijozelovi a prsten byl dědictvím jeho rodiny - poslední zbylé bohatství.
Jestli režisér David Yates chce tomu co předvedl nakonci, říkat vyvrcholení, měl by se stydět. Nejen, že na nás závěr vychrlí v půl hodince - po dvou hodinách prakticky nedějového filmu - ale ještě tomu chybí jakýkoliv náboj. Když se Harry s Brumbálem v závěru filmu vydají hledat viteál, první zarážející scéna je přemístění z Bradavic, které by mělo být údajně nemožné. V knize Harry a Brumbál jdou nejprv do Prasinek, odkud se přemístí, ve filmu se však přemisťují přímo z Astronomické věže bradavic. Celá scéna uvnitř jeskyně je celkem slušně natočená pomineme-li fakt, že Yatesovi nemrtví vypadají jako Glum z pána prstenů. Když se pak oslabený Brumbál s Harrym přemístí zpět do školy (opět na Astronomickou věž), Albus vycítí nebezpečí a pošle Harryho se schovat. Narozdíl od knižní předlohy zde mohl Harry Brumbála zachránit, ale nehnul ani prstem (v knize byl držen Brumbálovým kouzlem, smrti ředitele školy mohl pouze přihlížet, zatímco ve filmu byl schovaný z vlastní vůle). Nejhorší však na konci filmu bylo, když smrtijedi byli ve škole čar a kouzel a ničili prázdný hlavní sál, zavraždili Brumbála a zapálili hagridovu boudu - nikdo se jim nepostavil, vůbec nedorazil fénixův řád, který podle předlohy měl se smrtijedy bojovat.
Celá kniha se podle názvu a děje částečně točila kolem tajemství prince dvojí krve. Ve filmu se kniha(učebnice původně patřící princi dvojí krve) objevila jen párkrát a velké finále kdy se dozvídáme, že princ dvojí krve je Severus Snape, učitel černé magie, proběhne v deseti naprosto zmatečných vteřinách. Harry totiž vyšle na Snapea kouzlo sectumsempra, které zná z již zmíněné učebnice. A snape ze sebe jedním dechem vychrlí :" Jak se opovažuješ proti mě používat má vlastní kouzla" a bez jakékoliv přestávky, chvíle pro zamyšlení diváka, dodá :" Já jsem princ dovjí krve." a uteče.
Film Harry Potter a princ dvojí krve byl zatím nejslabší článek z filmové septalogie (možná oktalogie - jak jistě víte poslední díl má být na dvě části), nikam nás významně dějově neposouvá(ač kniha ano), neobsahuje příliš napětí a ani nenabízí dějovou temnotu, kterou nám nabízet měl (například pátý díl byl z tohoto hlediska dokonalý). Ani romantické scény se příliš nepovedly. Nejhorší je, že nám nenabízí ani příliš filmového vysvětlení. Takže si troufám tvrdit, že pokud si divák 6.díl nečetl, tak skončil. Abych jen nekritizoval musím vyzdvihnout herecký výkon Evanny Lynchové (Lenka Láskorádová) a Alana Rickmena (Severus Snape), u kterého je jen škoda, že nedostal ve filmu více prostoru. Dále musím pochválit herecké obsazení na místo Horaciuse Křiklana - Jim Broadbent se do role skutečně hodí.
RSS 2.0 exporty | E-mail: ofywoc@totineze.ru | ICQ: 228-563-099 © 2009 Eric Force